Jan Tichy Photography

ČLÁNEK: 15 statečných padesátek - část II.

Vracím se k padesátkám a pokračujeme tam, kde jsme minule skončili. Pro toho, kdo nečetl, doporučuji začít první částí článku.



Canon FDn 50mm f1.4

Tento Canon má velice dobrý poměr cena/výkon. Mechanicky je dobře zpracovaný, i když už je cítit úspora v materiálech oproti FL a starším FD sklům. Ale díky tomu je malý a lehký. Ostření má jemné, clona má 8 pravidelných lamel. Optický výstup je velice slušný. Skvělá ostrost od f1.4, od cca f4 ostrý jak břitva od rohu k rohu. Kresba jemných detailů velice slušná. Bokeh má dost jemný, modernější. Barvy syté, teplejší. Také jsem vyzkoušel starší FD 50/1.4 SSC - která je mechanicky o dost bytelnější a masivnější - také těžší, ostrost na plnou díru je o fous horší v rozích, od f4 ale nepoznáte rozdíl, plus má malebnější bokeh. Dost lidí píše o této novější FDn verzi, že je to vůbec nejostřejší 50/1.4 staré sklo a není čemu se divit, je to skutečně povedený kousek. Já osobně bych netvrdil, že je nejostřejší, ale v TOP 3 se nejspíš umístí.



Leica Summicron R 50mm f2

Jeden z dalších pokladů. Clona je sice neatraktivních f2 a má jen 6 lamel, ale jinak tohle sklo nemá další slabé místo. Parádní mechanické zpracování, zabudovaná sluneční clona. Malá a lehká padesátka. Skvělá ostrost už od plné díry i v rozích. I když si tuto ostrost užívám jen krátce. Měl jsem špatný adaptér a na třetí pokus dorazil kus, se kterým si objektiv skvěle rozumí - výkon je teď úplně jinde. Barvy bezkonkurenční - jako u každé Leicy. Bílá je sněhobílá a ne kontaminovaná různými nádechy jako u Pentaxů, Canonů, Nikkorů a spol. A barvy jsou přitom syté, hutné a neskutečně krásné :) Bokeh je jemný, i když v některých situacích na může na f2 působit trošku nervózně. Na f2,8 nebo f4 je ale bokeh velmi jemný. V protisvětle se toto sklo také chová skvěle, udržuje si slušný kontrast a vykresluje spoustu detailů. Jednou jsem držel v ruce Summilux 50/1,4 a už už jsem ho skoro kupoval, ale nakonec nebylo možné zdůvodnit si propastný cenový rozdíl oproti tomuto Summicronu - je totiž "zatraceně dobrej" skoro na všechno. Portrét, krajina, architektura, street, detaily...



Sigma 50mm f1.4 EX HSM

Když se zamyslím nad objektivy s autofocusem, které mi za poslední roky prošly rukama, jednoznačně vybočuje tato Sigma. Je velká a poměrně těžká a má tu nešikovnou pogumovanou povrchovou úpravu, se kterou už Sigma naštěstí skončila. Jako téměř u všech objektivů této značky před příchodem jejich řady ART - autofocus je velice nepředvídatelný a objektiv si někdy dělá co chce. Když jsem ale toto sklo trošku poznal, měl jsem na f1.4 jsem měl tak 60% úspěšnost zásahu při ostření přes středový bod. Při zaclonění na f1.6 se to už dost zlepšilo a na f1.8 to bylo ještě o fous lepší. Objektivu každopádně pomůže používat ho na těle, které umožňuje Micro Adjustments - doladění ostření v těle foťáku - a potom to se šikovnýma rukama může být velice zajímavá padesátka. Zatím jsem neviděl AF sklo s tak malou hloubkou ostrosti, aby na f1.4 ostřilo na 100% přesně - je to někdy dost složité, jak pro sklo, tak pro fotografa. Pípnutí foťáku jako potvrzení zaostření v žádném případě neznamená, že je zaostřeno naprosto přesně. Jinak optický výstup je skvělý. Ostrost je více než dostatečná i na f1.4 (kromě extrémních krajů snímku). Bokeh je krásný, jemný a přitom má svůj charakter. Objektiv téměř nevinětuje, výborně se chová v protisvětle. Bývalo to mé oblíbené sklo na focení při umělém osvětlení, při koncertech atd. Zkusil jsem i novou Sigmu ART 50mm a na to, jak mě zaujala Sigma ART 35 a 24, tak 50mm moc ne... Kdyby mi šlo o přesnost ostření nebo o ostrost na f1.4 v rozích snímku (nevím tedy kdy, ale opravdu "kdyby" :) ), určitě bych sáhl po Sigmě ART. Kdyby mi šlo o optický výstup - hlavně při portrétech - tak by to byla tato starší Sigma, která se dnes dá sehnat za slušný peníz. 



Teď se podíváme na dálkoměrné objektivy. Zde mají zrcadlovkáři smůlu, ale zase je to něco zajímavého pro stále se rozrůstající armádu bezzrcadlovkářů. Dálkoměrné objektivy jsou malé, často lehké, kompaktní a velice příjemné při používání. U starších skel je běžné, že mají minimální vzdálenost zaostření 1 metr, některá novější skla cca 0.7m - což není moc dobrý parametr - ale je to kvůli dálkoměru a na bezzrcátkách je pár způsobů, jak to obejít (jako třeba close focus adapter na M bajonet, který funguje jako adaptér, ale má v sobě i další ostřící helicoid a dokáže objektiv od senzoru ještě o kus oddálit a tím pádem zaostřit blíže - většinou ještě blíže, než zrcadlovkové objektivy bez dalšího příslušenství). 



Ernst Leitz Wetzlar Summarit 5cm f1.5

Tohle je nádherné sklo :) Původním designem okopírovaný Schneider Kreuznach Xenon 50/1,5 vyráběný pro Leicu firmou Taylor & Hobson. Nedávno jsem tento Summarit viděl rozebraný a musím říct, že jsem něco podobného ještě neviděl. Po mechanické stránce je to umělecké dílo. Kdyby dnes někdo zkusil vyrobit objektiv podobným způsobem, tak by se cena pohybovala dost přes 100tis. korun. Objektiv je sice malý, ale není to žádné pírko, mosaz je mosaz. Ostří od 1m a clona má 15 lamel. Je to poměrně staré sklo, tak při hodnocení optického výstupu hodně záleží na úhlu pohledu. Jestli někdo hledá špičkovou ostrost, tak nebude úplně zklamaný. Sklo je slušně ostré cca od f2.8, ale má nižší kontrast a velice nízký mikrokontrast (kresbu jemných detailů). Kresba při focení v protisvětle je katastrofa a navíc se velice špatně shání sluneční clona. Barvy jsou velice příjemné, dost neutrální. Bokeh je na plnou díru hodně divoký alá Primoplan. Já si toto sklo vybral kvůli silnému charakteru a budu s ním hlavně fotit na film, kde mě 100% výřezy obrazu vůbec nebudou trápit. 



Carl Zeiss Jena Sonnar 5cm f1.5

Ve světě starých objektivů se často zneužívá slovo "legenda" nebo "legendární". Tento Sonnar si ale tato slova absolutně zaslouží. Sonnar přišel na svět v roce 1932 a vyrábí se dodnes. Opravdová legenda, která změnila svět focení. S f1.5 - nejrychlejší kinofilmové sklo své doby (sklo s největší clonou). Objektiv s velmi charakteristickou kresbou a pro mé oko překrásným malebným bokehem. Ostří od 1m a clona má 15 lamel. Velice ostrý i na plnou díru ve středu snímku, kraje slabší. Když se cloní, tak se vše zlepšuje, ale nikdy nedosáhne prvotřídních hodnot. Sonnar se vyráběl v mnoha verzích, můj kus je předválečný bez antireflexní vrstvy. Dále se vyráběl s antireflexní vrstvou "červené T", po rozpadu Německa se na západě vyráběl Zeiss-Opton Sonnar 50/1.5 "red T" a dnes se vyrábí C Sonnar 50/1.5 ZM s antireflexními vrstvami T* pro bajonet Leica M. Předválečný Sonnar bez vrstev mě mile překvapil svou ostrostí na plnou díru, kontrastem a pěknými barvami. Opět bych ho asi nepoužíval na krajinu nebo architekturu, ale při focení portrétů, detailů nebo streetu dokáže do fotek vnést krásnou atmosféru.  



MMZ Jupiter 3 5cm f1.5

Jupiter 3 je sovětská poválečná kopie Sonnaru 50/1.5. I když se v SSSR hodně snažili udělat co možná nejlepší kopii, naštěstí se to nepovedlo a vznikl tento hybrid - Sonnar se sovětským nádechem. Mechanické zpracovaní je celkem špatné - když se ale povede Jupiter dobře vyservisovat, je to velice zajímavé sklo a člověk kvůli jeho nákupu nemusí obětovat jednu ledvinu. Ostří od 1m a clona má 15 lamel. Je malý a velice lehký. Na plnou díru má nižší kontrast, rohy snímku jsou dost měkké, ale co mě překvapilo u mého kusu (Minsk, 60. rok), že je středová ostrost extrémně dobrá (na f1.5!). Kresba jemných detailů je podprůměrná, jak se dá u tak starého skla čekat. Objektiv má tmavě fialovo-modrou antireflexní vrstvu a díky ní je barevné podání dost šílené, jedovaté - nemám ho rád. 95% fotek z Jupiteru 3 převádím do ČB, kde jeho jemnost, bokeh, nižší kontrast a přechody tónů krásně vyniknou.   



Canon RF 50mm f0.95

Na závěr jednu raritní padesátku. Tento Canon je dost speciální sklo. Každého zaujme okamžitě, už jenom na pohled. Clona f0.95 je impozantní a objektiv je to masivní. Mechanicky dobře zpracovaný, velký, těžký, poctivý. Při manipulaci dost nešikovný a nevyvážený. Je to sklo se kterým není jednoduché fotit, ale když to člověk sem tam trefí, vytváří unikátní a magické fotky. Ostří od 1m, clona má 10 lamel. Co je u tohoto skla asi nejdůležitější - jestli je použitelné na f0.95, nebo jestli je to jen marketingové lákadlo. Musím říct, že za správných podmínek, je objektiv ostrý na plnou díru naprosto dostatečně. I mimo střed snímku je to lepší než třeba Helios 40-2 na f1.5. Bokeh je překrásně malebný. V protisvětle krásně fléruje. Při focení za denního světla je světla někdy až příliš, a i při časech závěrky 1/8000 s. (pokud foťák má - někde jsem slyšel, že 1/4000 s. naprosto stačí a 1/8000 s. je zbytečná - tak zbytečná opravdu není :) ) jsou fotky přeexponované - díky tomu se zdvojují hrany a celkově fotky nevypadají dobře. Hrubé světlo objektivu nesvědčí. Když už, tak použít ND filtr nebo alespoň polarizák. Když jsou ale podmínky dobré, tak tahle padesátka čaruje, obzvlášť při focení na vzdálenost 1-2m. Střední vzdálenost nevidím jako jeho silnou stránku a na nekonečno se zdá být dost slušné, když se zacloní (ale to je každá padesátka). Když to shrnu - při focení portrétů nebo detailů - plná díra + měkčí světlo + vzdálenost objektu 1-2m = naprostá magie :)



Další padesátky, které stojí za zmínku, ale nezbylo pro ně místo:

Minolta MC Rokkor 50/1.4
Nikkor 50/1.2 AIS
Tessar 50/2.8 (Icarex)
SMC Takumar 50/1.4

Pokud jde někomu jen o skvělou ostrost, velice povedené a levné jsou třeba:
Nikkor 50/2 AIS
Minolta Rokkor 50/2
Minolta Rokkor 50/1.7
Yashica ML 50/2

Jaké padesátky bych ještě rád vyzkoušel?
Carl Zeiss-Opton Sonnar red T 50mm f1.5 Contax RF
Carl Zeiss T* C Sonnar 50mm f1.5 ZM

Tady pro dnešek končíme a jestli mě ještě něco dalšího napadne, tak to časem doplním. Příště se pustíme do něčeho dalšího...nebo "delšího"? :)

                                                                                                                                Honza Tichý

Zajímá Vás problematika starých manuálních objektivů? Podívejte se na aktuální nabídku kurzů, nebo na další články.