Jan Tichy Photography

ČLÁNEK: Ideální širokáč pro Sony e-mount?


“Jaký širokáč doporučíte?” “Který širokáč je nejlepší?” “Máte někdo zkušenost se širkokáči?” To jsou poměrně časté dotazy v Sony komunitě. Vybral jsem proto několik nativních objektivů pro Sony e-mount. Tentokrát pro fotoaparáty s full frame snímačem (FE) a ohniska od 10mm až po 25mm. Jako vždy platí, že žádný ideální objektiv neexistuje. Všechna skla v sobě mají určitý kompromis. Ať je to velikost, váha, kresba nebo třeba cena. Budeme se bavit o sklech, která se vyrábějí přímo s bajonetem Sony. Dále by se dalo hovořit o velkém množství objektivů pro jiné bajonety, které se dají adaptovat na e-mount, ale o tom možná někdy jindy.

V první části si projdeme pevná skla. Pojďme se podívat co je momentálně na trhu, a z čeho můžou majitelé Sony bezzrcátek vybírat. (M - manuální, AF - s autofocusem)


Voigtlander 10mm f5.6 (M)

Celkem dlouho nejširší možné rectilinearní (nedeformující hrany) ohnisko pro full frame foťáky. Brzy ho ale sesadí z trůnu ohlášená Laowa 9mm f5.6. Světelnost sice není nijak zázračná, někomu může vadit vinětace, a kresba nepatří k tomu nejlepšímu na trhu. Kompaktní rozměry a kvalitní zpracování jsou ale příjemné plus. Unikátně široké ohnisko nabízí velmi originální pohled na svět.


Laowa 12mm f2.8 (M)

Před více než dvěma lety jsem se v Kolíně nad Rýnem do tohoto skla okamžitě zamiloval. Na Photokině jsem strávil u stánku Laowa několik hodin. Tehdy ještě skoro osamocen. Co na to říct? Láska na první pohled. Ohnisko 12mm, minimální zkreslení, skvělé zpracování, velmi dobrá kresba od rohu k rohu a dokonce použitelná i od f2.8. Tohle sklo nabízí mix vlastností, který nikde jinde nenajdete a navíc za poměrně slušnou cenu. Objektiv nemá kontakty, nijak nekomunikuje s foťákem a nepřenáší exif. Jako u všech manuálů bez kontaktů musíte ve foťáku povolit focení “bez objektivu”, jinak vám bude tělo hlásit chybu. Objektiv se moc nekamarádí s protisvětlem a dokáže dost “zajímavě” flérovat, jak v hollywoodském filmu. Jestli někdo hledá dost odlišnou a neokoukanou perspektivu, tak tohle bude jeden z velkých kandidátů.


Voigtlander 12mm f5.6 (M)

Další kompaktní, plně manuální širokáč, od Voigtlanderu. Pod pevnou sluneční clonou najdete závit na filtry. Zkreslení je opět minimální. Kresba někde mezi Voigtlanderem 10mm a 15mm. Dost v pohodě, s přihlédnutím na to, jak malé a široké to sklo je. Jako všechny Voigtlandery pro Sony má objektiv kontakty, díky čemuž můžete využivat třeba automatické zvětšení obrazu při pohybu ostřícího prstence nebo hlavně fakt, že se přenáší exif do fotek a v editoru uvidíme, čím a jak byla fotka focena. Snadněji pak můžeme aplikovat různé korekce nebo profily.


Samyang 12mm f2.8 Fisheye (M)

Přes nejrůznější adaptéry můžeme využívat celou řadu fisheye objektivů. Canon, Sigmy, Zenitary, Petntaxy atd. Výběr nativních fisheye objektivů je ale velmi omezený. Tento Samyang je v této kategorii se svou kvalitou obrazu poměrně bezkonkurenční. Velmi dobrá ostrost od rohu k rohu i kolem otevřené clony. Clona má 7 lamel a při focení v noci vytváří poměrně slušné “sunstars” (hvězdičky), rozhodně lepší, než třeba Zenitar 16mm. Minimální zaostřovací vzdálenost je 20cm. Mechanické zpracování je trošku “plastovější”, ale nic na co bych si v této cenové kategorii mohl stěžovat. Jestli někdo pokukuje po rybím oku pro full frame foťák, tak tenhle Samyang je velmi dobrá volba.


Sigma ART 14mm f1.8 (AF)

Bezkonkurenčně největší a nejtěžší širokáč ve výběru. V tomto směru jsem na hodnocení objektivů velmi přísný. Člověk si rychle odvykne na nosit zbytečná kila navíc. Na druhou stranu clonu 1.8 nenabízí žádné tak široké sklo. Přední čočka je vypoukla, sluneční clona je integrovaná, nejde využívat šroubovací filtry. Objektiv je dost dobře korigovaný a jestli má někdo rád jak kreslí řada Sigma ART, tak si jistě tento objektiv oblíbí.
 


Samyang AF 14mm f2.8 (AF/M)

Samyang 14mm vyšel v několika verzích. Poprvé se ukázal jako manuál s Canon/Nikon bajonetem. Pak přišla i manuální verze pro Sony e-mount. Mezitím Samyang začal vydávat toto sklo i v “cine” provedení. Dále se ukázal i jako autofocusový objektiv pro Sony e-mount nejprve v první, a teď i ve druhé verzi. I když “se říká”, že jsou mezi objektivy rozdíly (kresba, zkreslení…), přijdou mi všechny dost podobné. Určitě se změnil tvar a počet lamel clony. Pozdější verze dělají hezčí “sunstar” než ty první. Mechanické pracování se samozřejmě také dobou měnilo. Manuální verze nemají kontakty, nekomunikují s tělem a nepřenáší se exif. Mezi Samyangy 14mm existuje značná kusova variabilita. Já jsem třeba měl verzi pro Canon a kresba na f2.8 byla velmi slušná od rohu k rohu. Spousta uživatelů ale bohužel takovou zkušenost nemá. Co mi ale na Samyangu vadilo, byla míra zkreslení a hlavně typ zkreslení (tzv. moustache distorsion, knírkovité zkreselní), které bylo velmi nepravidelné a v případě, že fotíte třeba architekturu, nebo podobné téma, kde se vyskytují rovné linie, objektiv vše zkresloval velmi nepravidelně, nebo spíš přesněji řečeno - deformoval. To mi přidělávalo dost práce při zpracování fotografií v editoru. Někdy to šlo opravit snadno, jindy již ne tak snadno a někdy vůbec. Existuje spousta profilů a korekcí pro Samyang 14mm, jak placených tak zdarma. Někdo s nimi je i spokojený. V každém případě vám korekce zkreslení sebere “několik” milimetrů a jedna z předností, proč si pořizujeme objektiv s tak širokým záběrem je ta tam. Na druhou stranu, při focení krajiny, nemusí být toto nepravidelné zkreslení tak moc vidět, stejně tak při focení hvězd, kde je Samyang 14 celkem oblíbený. Jako u všech skel od Samyangu, když zvážíme jeho cenu, tak mu toho opravdu nemůžeme moc vytýkat. 


Laowa 15mm f2 (M)

Laowa 15mm bylo druhé sklo, o kterém jsem přemýšlel celou cestu s Photokiny. Sklo navržené přímo pro bezzrcátka. Kompaktní velikost a nízká váha. Plnohodnotný závit na filtry (72mm). Špičková ostrost od rohu k rohu od f2 (alespoň kus, který jsem zkoušel...až mi to zarazilo…). Když o tom mluvíme - f2. Žádné nebo minimální zkreslení. To vše jsou vlastnosti, díky kterým se tohle sklo strašně příjemně používá. Stejně jako Laowa 12mm nemá kontakty, a také nemá v oblibě protisvětlo, ale odlesky, které produkuje mají takové zvláštní “filmové kvality” - jinými slovy, líbí se mi to. Minimální zaostřovací vzdálenost je ukrutně malá, dá se ostřit zhruba od konce sluneční clony, což objektivu přidává další “kreativní” využití. 


Laowa 15mm f4 shift (M)

Ultraširokáč s možností shiftu (posunu) a s možností fotit 1:1 makro. Není to sklo úplně pro každého. Při focení “na nekonečno” jsou jistě lepší alternativy, ale možnost kombinovat perspektivu 15mm skla s 1:1 makrem je unikátní. Jestli fotíte detaily, brouky, kytičky, tak tohle sklo může přinést do vaší tvorby čerstvý vítr a pomoci tvořit neokoukané snímky, a to ještě za dost příjemnou cenu. 


Voigtlander 15mm f4.5 (M)

Tento Voigtlander jsem si pořídil jen tak, na zkoušku. Časem jsem si ale uvědomil, že díky jeho malým rozměrům a nízké váze ho nosím dost často s sebou. Díky jeho přítomnosti jsem nafotil spoustu interiérů, schodišť, pasáží a dalších fotek města. Kromě svojí kompaktnosti nabízí minimální zkreslení a kolem f8-11 výbornou kresbu plnou jemných detailů. Za vestavěnou clonou je závit na filtry (58mm). Má 10-ti lamelovou “cosiňáckou” clonu, takže při focení nočního města kreslí krásné ostré deseticípé hvězdy, stejně jako Loxie. Podle mně ideální cestovní širokáč. 


Sony FE 16mm f3.5 fisheye (Sony FE 28mm f2 + předsádka VCL-ECF2) (AF)

Toto řešení je trochu extrémní, ale stále je to jediná možnost, jak mít nativní rybí oko s autofocusem. Obrazová kvalita je ale celkem bídná a objektiv s předsádkou hodně aberuje. Ostrost směrem k rohům snímků je slabá, cloněním se to trochu zlepší, ale stále to není žádná velká sláva. Lepší varianta, jak pořídit rybí oko, je buď přes adaptér nějaké staré manuální nebo přes LA-EA adaptéry nějaké určené pro Sony “zrcadlovky” s a-mountem nebo ideálně pořídit Samyang 12mm f2.8. 


Laowa 17mm f4 shift (Laowa 12mm + Magic shift converter) (M)

Jestli si pořídíte Laowu 12mm f2.8 s bajonetem Canon/Nikon a plánujete ji využívat na Sony bezzrcátkách, máte možnost pořídit si jako “jeden z adaptérů” Magic shift converter od Laowy. To je vlastně 1,4x telekonvertor, takže přemění 12mm f2.8 na 17mm f4 a navíc s možností shiftu (posunu). Laowa 12mm s Canon bajonetem a tento shift adaptér kreslí bez posunu velmi obstojně a s posunem po lehkém zaclonění také. Nabídka ultraširokých shift objektivů je velmi omezená a jejich cena není vůbec malá, takže cena cca 10 000 kč za adaptér, který nám velmi užitečně rozšíří využití již dost šikovného 12mm objektivu je docela zanedbatelná. Máme pak dva objektivy v jednom. 


ZEISS Batis 18mm f2.8 (AF)

Tento Batis byl dlouhou dobu jedna z mála možností, jak vyplnit širší ohniska. Kresba je žiletkově ostrá a po celém snímku hezky vyrovnaná. Někdy mi přišlo, že je na f2.8 ostřejší než na f8. Barvy jsou krásně šťavnaté a shodné s ostatními Batisy. Autofocus pohotový a svižný. Váha a velikost také velmi příjemná. Odolnost v protisvětle špičková. Jediné co se mi nelíbilo byla o trochu větší míra zkreslení. To se ale dá většinou jednoduše opravit v editoru. 


Samyang AF 18mm f2.8 (AF)

Tenhle ultra lehký a ultra kompaktní plasťáček mě při nedávném testování mile překvapil. Není to sice nejlepší širokáč všech dob, ale opět nabízí mix zajímavých vlastností, navíc za bezkonkurenční cenu. Nějaké dojmy jsem rozepsal v samostatném článku, kde najdete i odkaz na ukázkové fotky.


SONY FE 20mm f1.8 G (AF)

Malé a lehké kvalitně zpracované sklo. Špičkový výstup. Velmi ostré od plně otevřené clony, minimální chromatické aberace, dobrá odolnost v protisvětle a skvěle korigované zkreslení. K tomu rychlý a tichý autofocus. Špatně se hledá něco negativního. Sepsal jsem nějaké první dojmy v samostatném článku, nebo se můžete podívat na videoZde je ještě článek, kde najdete ukázky fotek. 


Sigma ART 20mm f1.4 (AF)

Další celkem mamutí sklo. Dost je to dané tím, že se jedná sklo navržené pro zrcadlovku, které Sigma vydala pro Sony e-mount. Rozdíl je jen v tom, že má k sobě “na tvrdo” přidělaný “adaptér” na Sony. Přední čočka je vypouklá, sluneční clona se nedá sundat. Objektiv nemá závit na filtry. Výkonem dobře zapadne do řady Sigma ART. Osobně se těším až Sigma začne vyrábět objektivy přímo pro bezzrcadlovky, pokud půjdou cestou malé velikosti a hmotnosti. 


Samyang 20mm f1.8 (M)

O tomto manuálním objektivu vím, že existuje, ale to je tak všechno. Podle ohlasů a recenzí bych nečekal velké zázraky, ale zase jeho cena není nijak přehnaná. 


Voigtlander Color Skopar 21mm f3.5 (M)

Tento Color Skopar jsem v ruce ještě neměl, ale nemít k dispozici Loxii 21, tak už ho určitě dost řeším. Ano, je to “jen” f 3.5, ale to může krajinářům a fotografům architektury bohatě stačit. Díky těmto parametrům je ale objektiv dost malý a lehký. Kvalitní zpracování. Desetilamelová clona je stejná jakou má Loxia 21mm, takže při focení města v noci bude kreslit stejně nádherné deseticípé hvězdy z každého bodu světla. Ostrost, barvy i kontrast, vše vypadá podle testů velmi dobře, navíc za fajn cenu. Až budu mít nějakou zkušenost, tak doplním. 


Tokina Firin AF 20mm f2 (AF i M)

Tato Tokina se vyrábí ve dvou verzích, jak s autofocusem, tak plně manuální. Optika je ale v obou verzích totožná. Mechanické zpracování je slušné, ostrost na středu skvělá i na f2. Dost rychle se cloněním vzpamatují i rohy. V rozích se někdy objevuje lehká chromatická aberace. Mírné zkreslení a pomalejší a hlasitý AF motor jsou podle mě asi jediná negativa. Barvy jsou velmi syté, kontrast vysoký. Zatím jediná rozumně velká AF 20mm pro Sony, navíc za rozumnou cenu. Verze bez AF, která může spoustě lidem stačit, je ještě o něco levnější. 


Voigtlander Nokton 21mm f1.4 (M)

Tento Nokton jsem ještě neměl možnost vyzkoušet. Vypadá to ale na krásné mechanické zpracování a “cosiňáckou” 10-lamelovou clonu, jako mají Zeiss ZM skla nebo Loxie. Navíc s clonou f1.4. 


ZEISS Loxia 21mm f2.8 (M)

S touto Loxií jsem si při prvním zapůjčení moc nerozuměl a vracel jsem ji znechucen. Nechápal jsem, jak může být tak průměrné sklo tak drahé? Napodruhé jsem ji měl skoro dva týdny a během focení jsem přišel na to, že má jisté zakřivení roviny ostrosti, a že se musí ostřit spíše na krajní části snímku. Celý obraz i tak radši překontrolovat, a když se najde ideální poměr ve spektru ostrostí, tak až potom zaclonit a fotit. Když člověk projde tímto zaostřovacím procesem, tak ho Loxie odmění naprosto famózní kresbou od rohu k rohu. Kresbou, která je plná těch nejjemnějších detailů a vysokého mikrokontrastu. Barvy, odolnost v protisvětle, malé zkreslení, mechanické zpracování nebo desetilamelová clona, tvořící překrásné deseticípé hvězdy ze světelných bodů (i když je objektiv odcloněn!) - tím vším si mě Loxie získala. Ano, je to “jen” f2.8 a je manuální. Není to ideál úplně na všechno a navíc nestojí málo peněz. Jestli ale někdo hledá vrcholovou 21mm na focení krajiny, architektury, nočního města...tak Loxia 21mm k tomu je nejblíže, alespoň pro mě. 


Sony FE 21mm f2.8 (Sony FE 28 f2 + širokoúhlá předsádka SEL075UWC) (AF)

Tato kombinace je opět taková kuriozita. V době, kdy pro Sony nebyl moc velký výběr, tak možná někomu dávala smysl. Dnes už existují lepší možnosti. Velikost a váha předsádky není úplně malá a předsádka dnes stojí skoro jako samotný objektiv. Kresba není nijak zázračná, ale po zaclonění se z této kombinace dají získat slušné výsledky. 


Sony GM 24mm f1.4 (AF)

Tento objektiv je pro mě naprostý vrchol ve své třídě. Umělecké dílo. Je lehký malý ostří extrémně rychle (A9) a naprosto potichu. Má možnost manuálního ovládání clony. Ostrost je špičková od rohu k rohu i na f1.4. Díky vysokému mikrokontrastu je kresba velmi jemná a plná detailů. Objektiv se chová skvěle i při focení např. hvězd a právě na cloně f1.4 (má skvěle korigované sferické aberace a komu - nedeformuje tedy hvězdy v rozích snímku ani na f1.4). Zkreslení je minimální, a ani při focení lidí nedochází k jejich přehnané deformaci i když jsou u krajů snímku. Barvy jsou příjemně saturované, stejné jako u ostatních GM objektivů. Bokeh je jemný. Díky jemnému výbrusu čoček jsou bokehové kroužky bez “asferických struktur” i při focení v noci. Jediné, co bych mu vytknul je počet lamel clony - 11 lamel při focení v noci vytváří 22-bodové hvězdy ze světelných zdrojů, což není pro mé oko úplně nejhezčí volba. Zase to ale není nic tak strašného. V některých situacích se také může objevit zelenkavá aberace v bokehu, ale nic, co by nešlo odstranit v post procesu. 


Sigma ART 24mm f1.4 (AF)

Tato Sigma ART s e-mount bajonetem mě přesvědčila prodat Batis 25mm. Když nad tím přemýšlím zpětně, neměl jsem to dělat. Jistě, 1.4 je 1.4 a skla se clonou f2 nemají tak silný odpich od pozadí. Proti stejné Sigmě pro bajonet Canon EF (kterou jsem využíval přes adaptér MC-11) tato méně vinětovala. Lépe se objektiv držel - část u bajonetu je zúžená. Autofocus hrká o trošku méně, ale od slova “neslyšitelný” to bylo stále daleko (to je zajímavé, protože jsem měl v ruce kusy, které neslyšitelné byly). Ostrost od rohu k rohu slušná i na f1.4, kontrast takový hrubší a bokeh velmi kontrastní, a když jsou v pozadí umělá světla, najdeme v kroužcích bokehu silné struktury dané hrubým výbrusem asferického členu. V určitých úhlech trpěla na masivní odlesky, které mě krátkou chvilku bavily, ale...no co si budeme povídat, rychle to omrzelo. Je to velké a těžké sklo, které na malém Sony těle nepůsobí moc vyváženě. Dá se ale sehnat za slušnou cenu a je to dobrá alternativa, v případě že má člověk omezený rozpočet. 


Samyang AF 24mm f2.8 (AF)

Tento Samyang je malý lehký a levný. To jsou samo o sobě dost silné vlastnosti. Nečekal bych od něj ale žádné zázraky. Kresba je proti některým sklům v tomto výběru o dost slabší, hlavně v rozích snímku. Odolnost v protisvětle je také slabší, barvy určitě nejsou neutrální. To ale neznamená, že každý uživatel bude podobné věci příliš řešit. 

Tamron FE 24mm f2.8 (AF)
Nedávno Tamron ohlásil trojlístek nových pevných skel pro Sony e-mount. Tato 24mm už se na několika místech objevila a je možné dohledat nějaké výstupy. Podle fotek vypadá ostře, ale celkem aberuje a vypadá to, že i dost zkresluje. Je to poměrně velké sklo, průměr filtru 67mm, ostří interně, leč hlasitě, ale zase nestojí moc peněz. 


Samyang 24mm f3.5 TILT/SHIFT (M)

Sony zatím nemá v nabídce žádný Tilt/Shift objektiv a Laowa 12mm jde posouvat jen přes adaptér. Takže tento Samyang je zatím jediné dostupné Tilt/Shift sklo s e-mount bajonetem. Jak je u Samyangu zvykem, je takový plastovější, ale za velmi příznivou cenu. Hlavně při srovnání s těmi několika pár alternativami. Já používám 24mm Tilt/Shift jiné značky, tak s tímto nemám žádné zkušenosti. 


ZEISS Batis 25mm f2 (AF)

Batis je malý lehký a ostrý od rohu k rohu od plně otevřené clony. Zavírání clony nám moc ostrosti nepřidá. Krásně štavnaté barvy, které netáhnou do žádných extrémů. Barvy jsou naprosto identické s ostatními objektivy rodiny Batis. Autofocus svižný a spolehlivý. Velmi příjemná velikost a váha. Používal jsem tento Batis zhruba rok a půl a nenarazil jsem na jediný problém. Vyměnil jsem ho až za “rychlejší” sklo s f1.4. 


ZEISS Loixa 25mm f2.4 (M)

Jako všechny Loxie, i tato má naprosto překrásnou kresbu. Minimální zkreslení, skvělou odolnost v protisvětle, špičkovou ostrost od rohu k rohu i kolem plně otevřené clony. Barvy jsou příjemně saturované a čisté. Mechanické zpracování dělá radost. Nenarazil jsem na zakřivení roviny ostrosti, jako u Loxie 21mm. Deseticípá clona opět vytváří krásné deseticípé hvězdy ze světelných bodů. Právě proto by to pro mě bylo nejvhodnější sklo pro focení nočního města v tomto ohnisku. 

Tamron také ohlásil 20mm f2.8, který se má objevit někdy příští rok. U Sony se také celkem dlouho spekuluje o pevných širokáčích. Něco ve stylu dostupné 20/2,8 a něčem “světelnějším”. Tak uvidíme a necháme se překvapit...díra k zaplnění v sestavě objektivů tam určitě je. 

Při vybírání vhodného objektivu se také zamyslete, jak moc potřebujete autofocus. U 24mm f1.4 je to při rychlém reportážním focení nebo třeba při focení dětí celkem “nutnost”. Při focení architektury nebo krajiny se zase může hodit precizní manuální ostření s plně manuálním ostřícím prstencem. Ultra široké objektivy (cca 21mm a méně) mají proti delším ohniskům obrovskou hloubku ostrosti. Často se mi stane, že si jednou pečlivě zaostřím “k nekonečnu”, zacloním a pak celé odpoledne “jen mačkám spoušť” a sem tam zkontroluji vyfocenou fotku, jestli je vše správně. Toto předostřování je poměrně pohodlné a extrémně rychlé. 


Na závěr bych jen chtěl podotknout, že ultra široké objektivy (10mm, 12mm, 14mm, 15mm…) ač jsou zajímavé svým podáním perspektivou a dokáží vytvářet úchvatné a neokoukané snímky, jsou velmi málo univerzální. Ve specifických situacích vám někdy “udělají” skvělou fotku, jindy to ale nebude fungovat vůbec. Proto při výběru dobře uvažujte, co přesně od objektivu očekáváte a zvažte v jakých situacích ho nejčastěji plánujete používat.. Konzervativnější širokáče (21mm, 24mm…) se mnohem snadněji používají a určitě je většina uživatelů užije podstatně více. Nejlepší by bylo mít je všechny, ale to bychom se z toho zbláznili :) 

Jaké objektivy jsem si nakonec nechal v mém arzenálu širokáčů a proč? ...to se dozvíte v příštím článku.    


                                                                                                                                      

                                                                                                                                    Honza Tichý

Zajímají vás 
další články? Třeba o Sony A9? Nebo o FE 35mm f1.8?
A už jste se stali členy 
SONY GANGU na FB?