Jan Tichy Photography

ČLÁNEK: SONY A9 - přístroj, který předběhl svoji dobu

Když jsem na jaře roku 2017 držel předprodukční vzorek A9ky v ruce, byla to láska na první dotyk. Stačilo mi pár minut testování a hned jsem věděl, že mám v ruce něco výjimečného (první dojmy si můžete přečíst zde). Proč o ní ale psát teď? Skoro rok a půl po jejím vydání? Není to už příliš starý model, aby mu někdo věnoval svůj čas?

Nedávno se mi někdo ptal, kdy si myslím, že vyjde A9 mark II a já mu odpověděl, že k tomu vůbec není důvod, protože A9 mark I zatím vůbec nemá na trhu konkurenci v naprosté většině “těch důležitých” vlastností, kvůli kterým si ji fotografové pořizují. Ani po slavnostních ohlášeních v táborech konkurence, které když člověk sleduje a slyší všechno to jásání kolem nové revoluční bezzrcátkové technologie, tak mu přijde, že se někdo probudil z hlubokého kryospánku.

Nechci psát rozsáhlou recenzi. Takových už je na internetu dost. Radši bych psal o mých zkušenostech s tímto strojem, který je už přes rok pevně po mém boku. 

A9 byla po příchodu na trh zařazena kategori profesionálních fotoaparátů pro sportovní fotografy. To ale neznamená, že s ní nemůžeme fotit jakoukoliv jinou disciplínu, a že ji nezvládne skvěle. A9 zvládne vyfotit drtivou většinu témat a žánrů. Podstatně větší vliv na to, komu je A9 určená má cena, a ta se nám za tu dobu, co je A9 na trhu několikrát změnila k lepšímu. 

Systém AF
A9 má asi nejimpozantnější systém ostření, jaký jsem zatím viděl. Jejích 693 bodů fázové detekce pokrývá 93% snímače. Může se ostřit až do naprostých krajů snímku. Přesnost v kombinaci s kontrastní detekcí je jako u všech Sony bezzrcadlovek špičková. Nejzajímavější věc v oblasti ostření ale je, že A9 dokáže propočítávat ostřící algoritmus až 60x za vteřinu, a to si přiznejme, je docela výjimečné. Výsledkem toho je přesnější sledování objektů nebo hladší ostření “na oko”. Pro srovnání, např. A7III, která není v tomto ohledu nijak slabá, propočítává ostření (teď nechci psát “jen” :) ) 30x za vteřinu, což je polovina. Z vlastní zkušenosti doporučuji používat jen kontinuální ostření, odezva je prakticky okamžitá. Jakmile je pod ostřícím bodem alespoň minimální kontrast a používáme-li moderní kontrastní sklo s dobrou ostrostí na plně otevřenou clonu, chytá se A9 i ve velmi slabém osvětlení. 

Eye AF (ostření na oko)
Funkce, kterou v Sony táboře už nějakou dobu známe, ale když o ní mluvím při přednáškách a besedách, tak na mě stále spousta lidí kouká, jako bych přicestoval z budoucnosti (nebo říkají, že jejich Canon už to má dávno taky :D). Eye AF se dostal aktualizací firmware i do první A7 nebo A7II, kde ale bohužel funguje jen při režimu Single Shot (focení na jeden záběr). V A7rII už fungovala tato funkce při kontinuálním ostření, a i když vše bylo trošku kostrbaté, dost to zvýšilo její využití. Jde o to, že si fotoaparát najde nejbližší nebo nejkontrastnější oko modela/modelky a toho se ostřící zelený čtvereček neustále drží, nehledě na to, jak se nám hýbe model/modelka nebo jak se hýbeme my. Focení na clony 1.4 je tak poměrně snadné i u pohybujících se lidí a trefit ostré oko není už nic složitého ani pro začátečníky. U A9 se tato funkce ještě výrazně zlepšila a vše je podstatně plynulejší (i díky zmíněnému propočítávání všech fázových ostřících bodů 60x za vteřinu). Čas od času propagují výrobci u určitých modelů nové funkce fotoaparátů, u kterých si často říkáme “fajn, ale nevím, kdy bych to využil”. Funkce ostření na oko je ale zrovna funkce, která je parádně využitelná téměř pro každého a podává ohromující výsledky...je z budoucnosti :) Nedokážu si představit, že jdu fotit malé děti a nemám na foťáku Eye AF...nebo spíš takhle - od příchodu A9 mě focení dětí fakt baví. 

Skládaný snímač (stacked senzor)
A9 je vůbec první z mála full frame fotoaparátů, který využívá technologií skládaného snímače. Jednoduše řečeno jde o to, že většina fotoaparátů má obrazový snímač spojený s procesorem. U A9 jsou mezi senzorem a procesorem navíc DRAM paměti, které urychlují čtení dat ze snímače. Dále také zvyšují kapacitu bufferu (dočasné uložiště při snímání). Tato technologie skládaného snímače otevírá celou řadu velmi užitečných vlastností zmíněných níže. 

Buffer
Kolik fotek nám umožní A9 nafotit, než se zaplní a zamrzne? Hodně! 362 komprimovaných 12-bitových RAWů nebo JPEGů. V případě 14-bitových nekomprimovaných RAWů to bude cca polovina, ale v takovém případě musíme fotit na mechanickou závěrku a ta nám umožňuje maximální rychlost 5 snímků za sekundu. Jedinou slabinou je, že při zápisu z bufferu se člověk nemůže dostat do menu, nebo prohlížet pořízené fotky. Může ale dále fotit. Použití rychlých UHS-II karet dává v tomto případě smysl a zápis dat z mezipaměti urychluje. 

20 snímků za vteřinu
Rychlost, kterou stále žádný jiný full frame přístroj nepřekonal. (např. Canon 1DX mark II se svým masivním tělem, který doposud vedl v této kategorii umožňuje 16 snímků za sekundu v manuálním režimu bez autofocusu a 14 s autofocusem). Navíc při takto rychlém snímání je běžný standard, že při pohledu do hledáčku vzniká tzv. “blackout” - černání obrazu, které vzniká buď kvůli mechanickému zrcátku, které se neustále sklápí a vrací na místo nebo kvůli pomalému návratu mechanické závěrky nebo také kvůli pomalému čtení ze snímače při použití elektronické závěrky (jako u všech modelů z řady A7, které mají elektronickou závěrku). A9 má naštěstí tak rychlé čtení dat ze snímače, že při focení 20ti snímků za vteřinu (které je možné jen při zapnuté elektronické/tiché závěrce, a také s vybranými Sony skly - GM, Sony/Zeiss a nějaké další) je obraz v hledáčku nebo na lcd panelu naprosto plynulý, jako když koukáte na video. Jediným rozdílem bude, že v plné rychlosti vám začne blikat ostřící bod. Tato naprostá lehkost a tichost je snadný způsob, jak nafotit několik desítek gigabajtů dat za několik minut. :) Vlastnost klíčová pro sportovní fotografy, šikovná pro reportážní a street fotografy a minimálně zajímavá pro různé formy kreativní fotografie. 

Tichá závěrka
A9 je stále jediný full frame fotoaparát na trhu, který má plnohodnotnou tichou závěrku. To znamená, že zvládne fotit a podávat skvělé výsledky i v situacích, kde se ostatní foťáky budou trápit nebo dokonce budou naprosto nepoužitelné. V podstatě jde o dvě hlavní věci. Díky zmíněné vyrovnávací paměti a rychlosti čtení ze snímače netrpí na tzv. “rolling shutter”. Při použití elektronické závěrky se běžně napodobuje mechanická závěrka tím, že se data ze senzoru čtou řádek po řádku dost rychle, ale pokud se zrovna fotí rychlý pohyb, může se stát, že dojde při čtení dat ze snímače ke zkreslení pohybu, a bude to výrazně vidět na fotce. A9 čte data ze senzoru tak rychle, že k podobnému zkreslení nedochází. Druhým neduhem elektronické závěrky je tzv. “banding” (proužkování), kdy se pod určitým druhem umělého osvětlení budou po celé ploše snímku zaznamenávat pravidelné pruhy. Někdy dost nevýrazné, ale vždy těžko odstranitelné. Podobné proužkování fotografové často spojují s frekvencí světla (levné LEDky nebo zářivky), kde se často stává, že u rychlých časů závěrky se nepřirozeně nepravidelně a hlavně nepředvídatelně zabarvuje a exponuje výsledná fotografie podle toho, ve které fázi blikání světla fotku pořídíme. Někdy se na toto téma rozepíšu více, ale nespojoval bych tyto dvě věci dohromady. Prvně zmíněného proužkování se plně zbavíme použitím mechanické závěrky (která tedy už nebude tichá), ale v druhém případě nám mechanická závěrka nepomůže. Pomůže ale fotit na 1/50sec nebo 1/100sec - tj. časy, které se trefují do frekvence podobných světel v našich končinách. Jedině v takových světlech mě uvidíte fotit na prioritu času - S. V každém případě A9 na obě popsané komplikace netrpí a dá se předvídatelně využívat ve všech situacích. To ocení hlavně reportážní, svatební nebo sportovní fotografové. Na A9 vlastně vůbec tichou závěrku nevypínám. Je ale dobré zmínit, že při tiché závěrce A9 neumí zapisovat 14-bitové RAWy, ale jen 12-bitové. Ale upřímně, všiml jsem si toho, až když jsem o tom asi po roce používání někde četl. :) 

Zde je vidět, jak proužkováním trpí A7III při tiché závěrce, v případě A9 bude fotka v obou případech bez proužků.

Výdrž závěrky
Znáte to, “prodám fotoaparát, 120 000 cyklů závěrky”, a debata pod příspěvkem, kde komentující reagují na příliš “ojetý” foťák. U A9 je odhad cyklů mechanické závěrky 500 000 a navíc máme v těle elektronickou závěrku, která se nijak mechanicky neopotřebovává a její výdrž bude ještě několikanásobná oproti mechanické závěrce. 

Maximální rychlost závěrky 1/32000
Kdysi dávno jsem si na nějakém fóru stěžoval, že 6D má nejrychlejší čas závěrky jen 1/4000sec, a snesla se na mě vlna kritiky, že takový čas je naprosto dostatečný, a že rychlejší časy jsou zbytečné ….hmmmm, co na to říct. Jestli někdo používá jen zoomy s clonou f4 a maximální dosah je jeho hlavní cíl, tak asi ano, 1/4000sec bude asi většinou stačit. Jestli ale používáte objektivy se clonou 1.8, 1.4, 1.2 nebo 0.95, pak takhle rychlou závěrku oceníte. Možnost fotit v prudkém poledním slunci na “plnou díru” bez jakýchkoliv ND filtrů nebo polarizáků, je pro mě velmi vítaná. Zrychluje proces focení a zvětšuje kreativní možnosti. 

Auto ISO
Stále používám tuto funkci. Máme možnost si nastavit nejvyšší používané ISO, ale zároveň možnost nastavit nejdelší čas závěrky, který jsme pro dané focení schopni udržet. To znamená, že když si nastavím maximální ISO 12800 a nejdelší možný čas 1/250sec, tak při dostatku světla budou časy rychlejší, ale jakmile se dostanou k 1/250sec, tam se čas zastaví a začne se zvyšovat ISO. V případě, že ISO narazí na svůj horní limit 12800, tak se také zastaví a bude se prodlužovat čas i přes nastavený limit. Funkce velmi pohodlná. Když fotím na prioritu clony, kroužkem na objektivu nebo na foťáku si nastavím vybranou clonu (podle požadované hloubky ostrosti) a foťák za mě udělá zbytek. Maximálně si kroužkem u place cvrnknu do korekce expozice, a fotku si rychle přizpůsobím podle toho, jestli je moc tmavá nebo světlá. 

Dva sloty na karty
A9 je první Sony bezzrcátko, které je vybaveno dvěmi sloty na SD kartu (jeden podporuje i karty UHS-II s rychlejší možností zápisu). Jeden slot byl často kritizován hlavně ze strany profesionálů. V dnešní době koukám, že začíná být jeden slot opět v módě, ale naštěstí ne u nových Sony modelů. Do příchodu A9 jsem vlastnil foťáky jen s jedním slotem. Nikdy se mi naštěstí nestala žádná vážná nehoda. Za poslední rok mi ale dvě SD karty odešly a přehodnotil jsem svůj pohled na možnost dvojitého zápisu dat. Přijít o fotky z výletu je nepříjemné, ale člověk to díky několika trefným nadávkám překoná. Přijít o data z nafocené zakázky, to je noční můra. Dva sloty se dají využívat různě, buď jako dvě separátní karty, takže si zdvojnásobíte maximální kapacitu karet, nebo můžete ukládat data simultánně na obě karty najednou, případně na jednu kartu ukládat JPEG a na druhou RAW. Také lzena jednu ukládat fotky a na druhou video. Možností je více. Jestli má člověk na výběr mezi foťákem se dvěmi sloty nebo jedním, tak myslím, že není nad čím přemýšlet.

Baterie NP-FZ100 
Změna typu baterie mezi modely je vždy pro uživatele nepříjemná záležitost, protože musí s novým foťákem nakoupit i nové baterie. Předchozí baterie NP-F50 jsou sice miniaturních rozměrů, ale jejich kapacita je často kritizována (někdy přehnaně a často se jedná o špatné zacházení s baterkou, ale i tak je kapacita nižší a má své limity). Baterie Z se sice zvětšila, ale 2,2x zvýšila svou kapacitu a přinesla novější zpracování/technologii a A9 je prvním foťákem, pro který jsou určeny. Podle CIPA standardů by měla Z baterie průměrně (v nejrůznějších podmínkách s nejrůznějším nastavením) vydržet 650 snímků na jedno nabití. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že se bez problémů dostávám spíše k 2000 snímkům na jednu baterku. Zvládnu fotit celý den svatbu s jednou baterkou v každém těle. Myslím, že problém s bateriemi je tím vyřešen. Já jsem nadšen! 

Hledáček Quad-VGA OLED Tru-finder
...to je ale dlouhé jméno. Rozlišení 3.69 miliónů obrazových bodů (ne jak spousta expertů tvrdí - megapixelů), obnovovací frekvence 120fps, 100% pokrytí, zvětšení 0.78x. Co to znamená? Hledáček je velký, jemný a je v něm velmi dobře vidět jemný detail. Nastavit se dá libovolně. Kdo má rád nízký kontrast, nebo naopak vysokou barevnost a kontrast, může si ho nastavit podle sebe. Při focení nemá člověk pocit, že by se obraz nějak opožďoval. Na displeji je obraz podobně čistý a detailní. Ostřit s manuálními skly je radost i v situacích s minimem světla. 

Video
Videa nenatáčím, zde jen stručně. A9 zaznamenává 6K video a převzorkovává ho na 4K. Dosahuje tak lepších jemných detailů v 4K videu. Velká nevýhoda ale je, že fotoaparát nepodporuje S-Logy a následné editování a barvení videa může být složitější. 

Vlastní menu (My menu)
A9 přišla s novým systémem menu, které je sice úplně stejně nepřehledné, ale přináší nám možnost tvořit si vlastní záložky v menu, kam si můžeme navolit jakákoliv nastavení. Takže jestli vám nestačí poschovávat si nejpoužívanější funkce na 13 mechanických tlačítek plus dalších 12 funkcí do tlačítka Fn, máte možnost vytvořit si několik vlastních stránek vlastního menu. Je to stále málo? Hmmmm, pak bych hledal chybu jinde a nesváděl ji na nepřehledné menu. 

Dále je tu řada dalších funkcí, o kterých se nebudu detailně rozepisovat. Pěti-osá pěti-kroková stabilizace na senzoru, funkce zebra (ukazující přepaly), funkce focus peaking (ukazující barevně zaostřené hrany při manuálním ostření), dotykový displej, wi-fi, bluetooth, NFC, flash sync konektor, konektor pro FTP přenosy a další. 

Dnešní svět fotografického průmyslu je velmi divoký a rychle se mění. O to více mě udivuje, že za rok a půl žádná značka nepředstavila nic, co by A9 mohlo alespoň trochu konkurovat. Jak jsem zmínil v článku, A9 je naprosto ideální stroj pro svatební fotografy, reportážní fotografy, street fotografy, sportovní fotografy nebo na focení dětí. Zvládne ale skvěle i portrét, krajinu, město...vlastně všechno. Navíc v naprosto kompaktním balení. 

Dříve jsem trávil spoustu času spekulováním, jaká technika by mi focení usnadnila a zjednodušila (možná příliš mnoho času). Co je dobré pro jeden žánr a co pro druhý a jak to dobře zkombinovat. Od té doby co používám Sony A9, jsem se v tomto směru velmi uklidnil a vlastně mě pořizování dalších foťáků už moc nezajímá. Jasně, jednou A9 nahradím něčím novějším, třeba to bude za rok, třeba za pět let, ale s A9 v ruce se těším na každou zakázku, jak jí proletím jak tornádo a jak mě zase A9 překvapí tím, co dokáže. Jedinou věc bych jí vlastně vytknul. Díky vysoké rychlosti a přesnosti ostření jsou výsledky tak předvídatelné, že se mi z focení vytratil takový ten adrenalin spojený s tím, jestli mi foťák dostatečně rychle zaostřil a jestli fotka bude použitelná. Můžu se ale zase díky tomu věnovat jiným, pro mne důležitějším věcem. 

Při příchodu na trh byla A9 v českých končinách rychle zavrhnuta. Málo lidí si dokázalo představit, že Sony bylo vůbec schopné vytvořit takový stroj, a ještě méně lidí bylo schopno za něj zaplatit uváděcí cenu 157 000 Kč vč. DPH. Dnes se ale dá A9 koupit v české distribuci kolem 100 000 Kč vč. DPH a to výrazně ovlivňuje rozhodování při výběru nového fotoaparátu. 

Při předváděčkách za mnou často chodí pánové se zrcadlovkami na krku a ptají se: "Vážně si myslíte, že tyhle bezzrcátka budou někdy stejně dobré jako zrcadlovky?" a neradi slyší, když jim odpovídám, že je to už rok a půl, co na trh dorazil foťák, který otočil hru. Bezzrcátkové foťáky jsou budoucnost a letošní rok to jasně dokázal, když už se i poslední tradiční výrobci s vážností vrhli do výroby bezzrcátek. Sice dost pozdě, ale buďme za to rádi, protože potenciál bezzrcátek začíná tam, kde zrcadlovky končí.  

Zajímají vás nějaké detaily ohledně A9? Klidně napište. ;) 


                                                                                                                                Honza Tichý


O zkušenostech s A9 natočil Kubajsz Fišer krátké video, doporučuju shlédnout!

Chcete si přečíst nějaké další články? A už jste součástí Sony Gangu?