Jan Tichy Photography

SROVNÁNÍ: Portrétní skla 75-90mm "Liga výjimečných"

Připravil jsem menší srovnání portrétních objektivů. Jde o jeden motiv a stejně jako u ostatních srovnání - z výsledku nelze dělat definitivní závěry, slouží jen "pro zajímavost". :) Cílem bylo ukázat charakter bokehu a ostrost zaostřené oblasti v situaci, při které bych podobný typ objektivů používal ve "skutečném životě".

Když to vezmeme podle abecedy, stručně se nám představí:

Carl Zeiss T* Sonnar 85mm f1.8 BATIS
Carl Zeiss Jena Biotar 1Q 75mm f1.5
Canon FDn 85mm f1.8
KMZ Helios 40 85mm f1.5
Carl Zeiss Jena Prakticar 80mm f1.8
Carl Zeiss T* Planar 85mm f1.4
Leica Summicron R 90mm f2 E55
Sony G MASTER 85mm f1.4
Carl Zeiss T* Planar 85mm f1.4 ZA



Jak test probíhal

Foceno ze stejné vzdálenosti. Pozadí cca 15-20m za modelkou. Zdroj světla slunce + slunce odrážející se od krémové omítky. Slunce přímo proti objektivu cca 60 stupňů nad objektivem. Během focení byly podmínky relativně stabilní, u posledních fotek je však znát, že sílila intenzita slunce a přepaly ve vlasech jsou silnější. Vše foceno na "plnou díru", pokud není řečeno jinak. Všechny skla ostřeny manuálně přes elek. hledáček se 7x zvětšením

Nastavení foťáku (Sony Alpha A7 mark II)
Priorita clony. Nastavení bílé - Daylight. Foceno do RAWu. ISO 100. Bez kompenzace expozice.

Úpravy v počítači
Na konci srovnání najdete fotky bez jakýchkoliv úprav - jen čistý export z RAWů. U první série fotek proběhla menší rychlá úprava v Adobe Lightroom 5. U všech fotek je úprava téměř totožná (u Canonu a Prakticaru se jen muselo trošku víc zatlačit na kontrast, u Heliosu a Biotaru ještě o dost víc), bez přidání vinětace. Černobílý převod u všech fotek se stejným natavením v Silver Efex Pro II, s lehce přidanou vinětací.    


Carl Zeiss T* Sonnar 85mm f1.8 BATIS (e-mount)

Batis je výborná univerzální 85mm. Ostrý jako břitva od rohu k rohu už od f1.8. Má velice detailní kresbu - to je dobré míti na paměti při úpravách v počítači, protože např. u portrétu nemusí být tato vlastnost vítána. Je to Sonnar, tak si bokeh, i když krásně jemný, zachovává trošku svého "sonnařího" charakteru. Objektiv je větší, ale poměrně lehký a dobře se s ním pracuje.



Carl Zeiss Jena Biotar 1Q 75mm f1.5 (M42)

Biotar je prostě Biotar, portrétní legenda po více než 80 let :) Pracovat s Biotarem je o něco náročnější než třeba s Batisem. Ostrost na f1.5 je skvělá uprostřed snímku, ale směrem ke krajům se zhoršuje. Při umístění objektu hodně mimo střed bývá často problém zaostřit. Bokeh má svůj charakteristický "swirl" (roztáčení pozadí). Kontrast má mnohem menší než jeho konkurenti - což bych neviděl jako špatnou vlastnost, protože díky nižšímu kontrastu máme potom větší flexibilitu při editování (méně přepalů a lépe prokreslené stíny). Takže počítat s delší dobou pro upravování, ale odměnou nám bude nenapodobitelný charakter fotek. 



Canon FDn 85mm f1.8 (Canon FD bajonet)

Tento Canon je papírově nejslabší člen této "Ligy výjimečných", ALE o to víc překvapil. Je malý a lehký, ze všech skel také nejlevnější. Jak se přesvědčíte u výřezů - ostrost na f1.8 je skvělá. Kresba je velice jemná. Bokeh dost moderní, pro mě osobně trochu postrádá charakter. V tomto případě a při této vzdálenosti to možná není tak vidět, ale z dlouhodobé zkušenosti to můžu potvrdit. 



KMZ Helios 40 85mm f1.5 (M39 Zenit)

Helios 40 se chová podobně jako Biotar, podle kterého byl zkopírován. Opět nízký kontrast, poskytující větší flexibilitu při úpravách v počítači. Bokeh má také charakteristický "swirl". Ostrost na středu je skvělá, směrem ke krajům se zhoršuje. V tomto případě jsem musel malinko upravit vyváření bílé - díky modro-fialové antireflexní vrstvě jsou barvy dost do žluta. Jelikož slunce svítilo pod úhlem do objektivu, Helios ukázal nejmenší odolnost ze všech objektivů v protisvětle a ve spodní části snímku můžete vidět nabíhající "fléru" (odlesk) a v ní i různé fleky, které jsou důsledkem nečistot na sklech nebo různých defektů v těle objektivu. Opět sklo se silným charakterem, jen je poměrně těžké (cca 800g - bez stativové objímky) a hůře se dostávají jeho vlastnosti pod kontrolu. 



Carl Zeiss Jena Prakticar 80mm f1.8 (PB bajonet, Pancolar)

Prakticar patří spolu s Canonem k nejmenším a nejlehčím kouskům v tomto výběru. Charakter jeho bokehu je někde mezi Biotarem a modernímy skly. Dobře se s ním pracuje, má o trošku nižší kontrast než třeba Batis. Dobře se chová v protisvětle, pod určitým úhlem slunce vytváří ohnivé kruhy. Díky jeho malé velikosti a váze je to skvělé univerzální sklo, které s sebou často nosím...



Carl Zeiss T* Planar 85mm f1.4 AEG (C/Y bajonet)

Starý AEG Planar je můj velký oblíbenec. Když jsme před nedávnem dělali první kolo tohoto testu, v rychlosti pod zářivkama, tak dost vyhořel. A není se čemu divit, zářivky nejsou optimální osvětlení, při každém jejich bliknutí se mění expozice a barva světla. No hrůza. Jsem rád, že jsem první výsledky testu odpískal a vrhnul se na to znova. Jak je vidět, Planar nezklamal. Ostrý, jemný, krásně se s ním pracuje. Na plnou díru dokáže v náročných podmínkách dost aberovat, to je důležité mít na mysli a podmínky tomu trochu podřizovat. Poklad :)



Leica Summicron R 90mm E55 f2 (Leica R bajonet)

Summicron nemá tak impozantní velikost clony, jako některá ostatní skla, ale je to stabilní pracant. Není snad nic, co by nezvládl. Ostrý, s krásně jemným bokehem. Když neberu zmutovaného Heliose, tak Summicron má nejteplejší tón barev, ale bělmo v očích zůstává bílé (silná vlastnost Leicy). Není příliš veliký, ale patří s Heliosem k nejtěžším kouskům v testu. Také je nejprecizněji mechanicky zpracovaný (Planar AEG je o kousek druhý). 



Sony G Master 85mm f1.4 (e-mount)

Na tohle sklíčko (nebo, jestli se tomu dá říkat sklíčko, je to pořádný kus skla) jsem se velice těšil. Většinou nejsem moc nadšený z moderních portrétních skel s "creamy" (understand "boring") bokehem. Sony G Master mě ale dost nadchnul. Byl navržen pro senzory s rozlišením okolo 100mpix. Jeho ostrost na f1.4 je neuvěřitelná. Když kontrolujete fotky na monitoru a najedete na fotky ze Sony G Master, rozevřou se Vám oči a mozkem Vám projede jehla za metalického zvuku "džinx". Další věc, která mi dostala, je jemnost tónových přechodů. Na barevné fotce to není zas tak znát, ale při silnějších převodech do černobílé se někdy u hodně jemných tónových přechodů udělají takové mapy a hodně se to rozpixeluje. Sony G master tím netrpí. Zkoušel jsem opravdu tvrdé převody do čb a nic. Vše ultra jemné. Také v kolečkách v bokehu nemá "onion rings" (taková vrásčitá struktura), jako většina jeho moderních konkurentů. Jinak se velice dobře ovládá. V ruce působí poctivě, ale je cítit, že uvnitř mnoho kovu nebude. Jeho cena však bude velkým omezením pro většinu z nás. 



Carl Zeiss T* Planar 85mm f1.4 ZA (a-mount bajonet)

Nejnovější typ Planaru s AF na Sony Alpha zrcadlovkách. Charakter hodně podobný jako starý Planar. Jen kontrast je vyšší a je ještě o fous ostřejší. Ten vyšší kontrast je a není výhoda, jak jsem již zmiňoval výše. Při focení s tímto Planarem již hodně sílilo slunce, tak měl ze všech nejsložitější podmínky - to je dobré míti na paměti. Jak vidíte na brýlích se objevuje chromatická aberace, což u ostatních skel nebylo tak markantní. Celkově ale velice silný výkon a pro mě osobně jeden z TOP kousků s nejlepším poměrem charakter/ostrost. 



Výřezy

Jako první tu máme výřez z Batisu, Biotaru a Canonu. Jak vidíte, všechny tři jsou dostatečně ostré. Batis samozřejmě nejostřejší. Biotar ale zase na f1.5 a ostrost více než dostatečná. Canon jak jsem psal výše, pro mě velké překvapení - krásná jemnost, výborná ostrost.

Další výřez je z Heliosu, Prakticaru a Planaru. U Prakticaru jsem se netrefil na levé oko, tak jsem pro ukázku vyřízl to pravé. I tak ale Prakticar působí nejméně ostrým dojmem. Helios pod tou veškerou žlutí a nízkým kontrastem velice ostrý. Planar perfektní. 

Poslední výřez je ze Summicronu, ZA Planaru a Sony G Master. Zde Jsou všechny tři kousky skvěle ostré, korunku celého testu si ale odnáší Sony G Master - ale opravdu jen o fous a kdybych si musel jednoho adepta vybrat. 

Jako poslední výřez jen pro zajímavost - Sony G Master napravo na f2 a nalevo na f1.4. Opravdu žiletka a horko těžko bysme mohli chtít lepší výkon. Úžasná ostrost, jemný bokeh, nejjemnější přechody jemných tónů, co jsem kdy viděl, téměř bez aberací. Dovedu si ale představit, že někoho nenadchne kvůli jemnému charakteru jeho bokehu. To je otázka osobního vkusu. Sám vím, že mě osobně, tento super jemný bokeh po nějaké době vždy přestane bavit. Už se ale těším, až tohle sklo vyzkouším v jiných podmínkách...

 Co jsme se tedy dozvěděli? O co jsme chytřejší? Dokázali jsme si, že z použitých objektivů jsou dobré na portrét všechny :) Je taky pravda, že mezi nimi nejsou zrovna slabé kousky. Motiv tohoto testu bylo něco, na co přesně byla tato skla konstruována. Příště bych rád fotil na jiné vzdálenosti (3-4m, nekonečno...atd.) a v různých podmínkách (silné protisvětlo apod.) Rád bych podobný test někdy zopakoval a přidal třeba OTUS 85/1,4, Canon FD 85/1,2, Summilux 80/1,4, Primoplan 75/1,9 a nějaké další šperky :)

 Také bych rád poděkoval Evey, Kubajzovi a Pavlovi za asistenci.

A příště zkusíme něco jiného :) 

                                                                                                                                     
                                                                                                                               Honza Tichý



Na závěr se můžete podívat na čistě vyexportované fotky bez jakýchkoliv úprav: 

Batis

Biotar

Canon

Helios

Prakticar

Planar (c/y)

Summicron

Sony G

Planar ZA (a-mount)